Zkus vyhledat Měsíc

Milá ženo, zavři oči a přiznej si...

Kdy si naposledy byla ve tmě dívat se na Měsíc?

Kdy si slyšela jeho volání, nebo jsi cítila jeho touhu obejmout tě svým bílým světlem?

Co to povídáš? Že jsi ovlivňovaná jeho fázemi?
Že se ti špatně spí, při úplňku a při novoluní máš v hlavě spoustu myšlenek?
Že tvé děti jsou na to taky citlivé a proto nemáš úplňky ráda, protože víš, že se už vůbec tři dny kolem úplňku nevyspíš?
Že tě ruší jeho svit prostupující okny?

A co když….

Si dopřeješ vidět tuto tvou citlivost jako dar?
Co když to, že si citlivá na cykly Měsíce k tobě patří a co víc…
Co když tě nevolá Měsíc, ale to tvé tělo hovoří svým přirozeným jástvím, přirozenou citlivostí?

Představ si, že tvůj  ženský cyklus je v souznění s cykly Měsíce? Prožíváš nyní svou menstruaci blíž novoluní nebo úplňku?

Představ si, že tvá děloha, tvé lůno, volá svými napjatými stavy po naslouchání. Co ti chce říct? Ty to víš… z čeho jsi tak napjatá? Hm? Proč tvá menstruace bolí a je silná stejně jako když máš občas potřebu se hluboce vyplakat nějaké bolesti? Co máš nevyplakané? Co chce být vidět? Co tam schováváš…před sebou…

Víš. V kolektivním poli ženství se nachází hluboký smutek z toho, že jsme ztratily přímý kontakt se svými cykly. Z toho, že neslyšíme hlas naší dělohy, našeho lůna. Přitom svými křečemi, stažením, píchnutím, silnou menstruací neustále volá o pozornost…

Proto milá ženo...

Co kdybys dala šanci Měsíci? 

Co kdyby ses nechala obejmout jeho září, držela se za bříško a chvíli byla sama se sebou?
Co kdyby sis dala šanci naslouchat svému bříšku? Kde chce pohladit? Co chce vyplakat? Co mu udělá radost?

Tvé bříško ví o všem, co prožíváš. Vidí tam, kde se plně nevidíš a ví o situacích, kde si nalháváte. Může být tvým skvělým průvodcem. Nebo jinak. Ono jím je! Ale ty mu nenasloucháš.

Tvá menstruace není jen lenivých sedm dnů s otravnou krví a občas křečemi. Je to odpověď na to, jak ty jako žena žiješ, jak prožíváš sebe. Je to komunikace tvého opravdového Já. Tekutá esence, která k tobě hovoří.

Bolí? Hm, tak buď upřímná. Kde si nalháváš? Žiješ údajně šťastný život, ale máš stažené bříško v křeči? Tak kde je pravda. Jak jsi naplněná ve vztahu? Jsi ve své práci proto, že podporuje tvé nadšení, tvůj růst? Nebo je to stereotyp? Jsi v souladu s tím, co si k tobě druzí dovolují? Znáš se a víš, kde jsou tvé hranice? Hm?

Buď k sobě upřímná a...

Zkus vyhledat Měsíc. 

Chvilku v něm spočiň. Uvidíš. Bude ti dobře. Jen si naslouchej. A buď pravdivá a upřímná.

Vzpomeň si na své SPOJENÍ.

S úctou k ženství,

Lenka
www.lenkazielinova.cz